Geografická data

Mgr. Jan Langr
T-MAPY spol.s.r.o.
Nezvalova 850
500 02 Hradec Králové
Tel.:+420 49 5513335, Fax:+420 49 5513371
E-mail: jala@tmapy.cz

Abstrakt

Tento příspěvek přibližuje situaci na českém trhu v oblasti geografických dat, jejich rozsahu, dostupnosti a využitelnosti. Zabývá se veřejně dostupnými digitálními daty, která svým rozsahem pokrývají celé území České republiky. Klíčová slova: geografická data, mapy, metadata, cena dat, datové zdroje, kartografická data, katastrální data, tématická oborová data, registry, statistické údaje, digitální modely terénu

Úvod

V posledním desetiletí došlo nejen ve světě, ale i v České republice, k prudkému a mohutnému nástupu informačních technologií v mnoha oblastech lidské činnosti. A vše nasvědčuje tomu, že tento trend nebude slábnout ani v blízké budoucnosti. Novým podmínkám se musí přizpůsobit všechny součásti informačního systému, které ho determinují. Parametry technického vybavení na trhu se zvyšují tak rychle, že technicky zestárne daleko dříve, než jsme schopni je inventárně odepsat. Stejným tempem, ne-li ještě rychleji, se rozvíjí programové vybavení a obecněji informační technologie. To s sebou přináší specifické nároky na obsluhu informačního systému a předurčuje tak jednotlivé role - vývojový pracovník, systémový integrátor, analytik, koncový uživatel či další. Poslední, neméně důležitou složkou informačního systému, jsou vhodná data a informace. Bez nich, a na tom se shodují teoretické práce i praktické zkušenosti, postrádá investice do budování informačního systému smysl. Naopak - data jsou a budou i nadále základním stavebním kamenem každého informačního systému. A stejně tomu tak je i v případě informačních systémů s přívlastkem geografické. Tento příspěvek si klade za cíl přiblížit situaci na českém trhu právě v oblasti geografických dat, jejich rozsahu, dostupnosti a využitelnosti. Protože se však jedná o oblast značně rozsáhlou a dynamicky se rozvíjející, která by jistě vydala na celou knihu, budou v následujících odstavcích uvedeny jen základní informace o dostupných datových zdrojích pro čtenářovu orientaci.

Geografická data

Geografická data jsou data týkající se fenoménů přímo nebo nepřímo svázaných s místy vztahujícími se k povrchu Země. Jejich smyslem a účelem je věrohodně přenášet informace o takových objektech či jevech od pořizovatele k jejich příjemci - tedy uživateli. Geografická data můžeme rozdělit na základní data, která jsou nezbytná pro většinu GIS aplikací, a tématická data, specifická pro konkrétní aplikaci. Základní data mohou zahrnovat:

• Základní geodetické sítě
• Polohopisná data o přírodních objektech (např. řeky, pobřeží, jezera) a antropogenních objektech (např. silnice, železnice, města)
• Výškopisná data
• Administrativní hranice

Geografická data můžeme z jiného pohledu rozdělit na prostorová a neprostorová, přičemž prostorová data jsou data vztahující se k určitým místům v prostoru, pro která jsou na potřebné úrovni rozlišení známé lokalizace těchto míst. Údaj, který zajišťuje vazbu dat na konkrétní místo v prostoru, se nazývá georeference. Ta může být buď přímá, vyjádřená souřadnicí v použitém souřadnicovém systému, nebo nepřímá - georeferencí pak může být adresa, číslo parcely, název státu, okresu, města, městské části či katastrálního území.

Metadata

V počátcích zavádění GIS v České republice bylo dostupných a kvalitních geografických dat jako šafránu. Dnes už je k dispozici poměrně značné množství dat, avšak rozdílných parametrů plynoucích z původu zdroje, způsobu pořízení a účelu využití těchto dat. Zásadním problémem je tedy spíše vybrat z dostupného portfolia vhodná data pro zvolenou aplikaci. V tomto rozhodování budou nejlepším pomocníkem tzv. metadata. Metadata jsou data o datech popisující obsah, reprezentaci, rozsah (prostorový i časový), prostorový referenční systém, kvalitu a administrativní, případně i obchodní aspekty využití digitálních dat. Jsou to tedy informace, které by měly být nezbytnou součástí každé datové sady, kterou je možné získat pro další užití. Z nich je třeba zjistit, zda je daty pokryto celé zájmové území, zda zvolenému účelu vyhovuje podrobnost a polohová přesnost datového zdroje, jak logicky je vytvořen datový model a do jaké míry jsou naplněny popisné atributy, zda a jak často bude správcem dat prováděna aktualizace.

Cena dat

Dalším důležitým aspektem bude rovněž pořizovací cena dat. Bude-li se jednat o účelové pořízení nových, zpravidla tématických dat, pak bude cena odpovídat pořizovacím nákladům, ale zpravidla již nebude nijak omezeno využití dat. Půjde-li o využívání již existujících dat, pak bude cena obecně nižší a její výše odvislá od způsobu využití dat. V tomto případě se standardně nekupují data, ale jen licence k jejich užití specifikovaným způsobem. V ceně bývá obvykle promítnut počet licencí a jejich využití v organizaci či mimo ni. Při využití některých datových zdrojů (zejména státní mapová díla v digitální podobě) pro vytvoření nového kartografického díla je třeba počítat s výrazným navýšením ceny dat, a to dle nákladu nového díla až o 250 %.
Obecně jsou známy dva rozdílné přístupy k oceňování a šíření dat. V USA, kde mají GIS technologie a jejich reálné nasazení dominantní postavení ve vztahu k ostatnímu světu, je chápaní dat velmi liberální. Data pořízená státní správou či dalšími státními institucemi z peněz daňových poplatníků jsou zpravidla distribuována zdarma či za nízký manipulační poplatek. Snadná dostupnost velkého objemu dat a nízká cena jsou velmi výhodnými startovními podmínkami pro další rozšíření GIS technologií. Na evropském kontinentě přetrvává konzervativní přístup, který i data pořízená státem chápe jako "soukromé státní" vlastnictví. Znamená to, že data pořízená v gesci státních orgánů a institucí jsou obchodována za tržní ceny. Paradoxem je, že ve valné většině případů jsou data prodávána i orgánům státní správy a samosprávy a dalším organizacím zřizovaným státem, takže jsou vlastně zpoplatňována dvakrát. Těmto orgánům a institucím jsou však zpravidla poskytovány výrazné slevy z nákupní ceny. Vyšší úroveň cen geografických dat vytváří významný prostor pro zvýšení konkurence ze strany komerčních dodavatelů dat.

Hlavní zdroje geografických dat

Za stále důležitý zdroj dat, zvláště pak tématických, lze považovat papírové mapy. Tématická náplň zakreslená na základě terénního průzkumu se z tohoto analogového podkladu převede do digitální podoby digitalizací. Tento postup je stále častěji nahrazován už v terénu použitím měřických přístrojů s přímým digitálním výstupem (totální stanice, GPS). Velmi silnou pozici z hlediska pořizování dat získává dálkový průzkum Země, ať už v podobě analogových snímků digitálně zpracovávaných či digitálních dat pořízených leteckými či družicovými skenery. Specifickým zdrojem jsou vnitřní data organizace - existující mapy, výkresy, tabulky, databáze, snímky, záznamy měření apod.
Nás však bude nejvíce zajímat poslední oblast - veřejně dostupná digitální data. Rozdělme je do několika skupin:

• základní kartografická data
• katastrální data
• tématická oborová data
• registry
• statistické údaje (cenzální data)
• digitální modely terénu (DMT).

Veřejně dostupná digitální data

Dostupná data mohou být v různých formátech a souřadnicových systémech, vektorová, rastrová či databázová, s přímou či nepřímou georeferencí. Mohou být pořízena a poskytována státními orgány či institucemi, neziskovými organizacemi či komerčními firmami. Na lokální či regionální úrovni existuje široká škála dalších datových zdrojů, které svým rozsahem zpravidla nepřesahují rámec regionu a s daty sousedních regionů bývají mnohdy nekompatibilní. Taková data jsou pořizována okresními a městskými úřady, správci technických sítí a dalšími institucemi v regionech. V následujících odstavcích se budeme zabývat jen datovými sadami, kterými je pokryto celé území České republiky a je tím zaručena návaznost dat a jejich integrita.

Základní kartografická data

Velmi často nezbytným pomocníkem při provozování GIS aplikací je referenční mapový podklad. Plní účel podkladové vrstvy, nad kterou potom zobrazujeme a analyzujeme tématická data. Většinu potřebných informací najdeme v papírových mapách, které jsou nám dobře srozumitelné a mají vyvážený obsah. Právě proto jsou analogové mapy zdrojem většiny základních geografických databází. V první fázi jsou analogové mapy převáděny do podoby rastrového ekvivalentu, jehož výsledkem je bezešvá mapa správně umístěná do zvoleného souřadnicového systému. Určitá mapová díla jsou pak převáděna do vektorové podoby - tedy na body, linie, plošné areály a popisy. Vybraným třídám prvků jsou pak přiděleny popisné atributy. Ty potom umožní prvky klasifikovat a vyhledávat dle různých kritérií, provádět výběry a další analýzy.
Toto bezezbytku platí pro státní mapové dílo i vojenské mapové dílo. Základním koncepčním řešením problematiky dat v civilním sektoru je projekt ZABAGED čili Základní báze geografických dat České republiky, jehož správcem je Zeměměřický úřad (ZÚ) se sídlem v Praze. Autorská práva vykonává Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) se sídlem v Praze. Projekt představuje digitální mapy středního měřítka. První, na přípravu a zpracování dat méně náročnou verzí je rastrová ZABAGED/2. Jedná se o bezešvou rastrovou mapu, jejímž zdrojem je Základní mapa ČR v měřítku 1:10000 označovaná ZM10. Zde se hodí připomenout, že geografická data nemají měřítko a v krajním případě si je můžeme prohlížet třeba v měřítku 1:1. O smyslu takového počínání si čtenář utvoří názor sám. Určitá měřítková omezení volí uživatel dle typu zobrazovaného objektu a jeho vypovídací schopnosti na dané měřítkové úrovni. A to platí stejně pro rastrová i vektorová data. Obsahem mapy je polohopis, vodstvo, vegetace, výškopis a popis. Rastrová mapa je zpracována a dodává se v souřadnicovém systému S-JTSK. Jsou nabízeny dvě varianty - kompozitní barevná po čtvercích 2 km × 2 km ve formátu BMP a binární separovaná po jednotlivých vrstvách po listech ZM10 ve formátu CIT (případně RLC). Lze rovněž volit ze dvou variant rozlišení - 200 dpi a 400 dpi.
Koncem loňského roku měla být dokončena na celém území republiky vektorová datová sada ZABAGED/1. Jedná se o vektorovou topografickou databázi s atributy, která je odvozena rovněž ze ZM10. Její obsah je rozdělen do 8 tématických vrstev - vodstvo, sídla, komunikace, vedení sítí, územní jednotky, vegetace a povrch, reliéf, geodetické body. Podrobná metadata o datové sadě je možné nalézt ve vydaném Katalogu objektů. Databáze je pořízena a distribuována v souřadnicovém systému S-JTSK, výměnnými formáty jsou DGN a DXF. U dat je uváděna polohopisná přesnost 1 m - 10 m dle třídy objektu. Aktualizace databáze bude započata po dokončení její výstavby v roce 2001. Databáze je postupně naplňována atributy a intravilány sídel jsou dočasně nahrazovány rastrovou verzí.
Další státní mapová díla menších měřítek jsou nabízena ZÚ v rastrové podobě. Rastrová reprezentace Základní mapy ČR 1:50000 má obdobné parametry jako ZABAGED/2, jen je rozšířena o dvě tématické vrstvy - hranice správních a technických územních jednotek a jejich identifikaci. Aktualizace celého díla je prováděna 1× za 5 let. K dispozici jsou i další rastrové ekvivalenty základních map - barevné bezešvé rastrové mapy ZM100, ZM200 a ZM500 jsou distribuovány ve formátu BMP.
Na úrovni měřítka 1:50000 je možné získat grafický soubor správních hranic, územně technických jednotek a jejich definičních bodů, názvů a číselných kódů. Soubory v S-JTSK jsou aktualizovány 1× ročně a distribuovány ve formátech DGN a DXF.
Druhým významným zdrojem kvalitních topografických dat je vojenské mapové dílo. Správcem digitálních produktů odvozených z vojenských topografických map je Vojenský topografický ústav (VTOPÚ) se sídlem v Dobrušce. Autorská práva k tomuto dílu spravuje Generální štáb Armády České republiky. I zde najdeme jak rastrové mapy, tak vektorové databáze, a to jako součást budovaného vojenského topografického informačního systému (VTIS). Dílem srovnatelným se ZABAGED/1 je digitální model území DMÚ-25. Jedná se o vektorovou databázi topografických informací o území, která svou přesností a obsahovou náplní koresponduje s vojenskými topografickými mapami měřítka 1:25000 označovanými TM25. Databáze obsahuje topografické rozdělené do 7 tématických vrstev - vodstvo, sídla, komunikace, vedení sítí, hranice a ohrady, rostlinný a půdní kryt a terénní reliéf. Seznam a detailní popis všech vyskytujících se objektů nalezneme v Katalogu topografických objektů (KTO), který je součástí metadat. Databáze je nabízena v základních u nás používaných souřadnicových systémech, tedy S-JTSK, S-42 i WGS 84. V případě požadovaného napojení na zahraniční data je možné transformovat data do zeměpisných souřadnic či jiného známého souřadnicového systému. Data jsou poskytována ve formátech ArcInfo coverage, ArcInfo Library a ESRI shapefile. Polohová přesnost dat je udávána v rozmezí 0,5 m - 20 m podle třídy objektu. Aktualizace databáze bude prováděna plošně a její frekvence je deklarována 1× za 5 let. Databáze je bezešvým digitálním modelem celého území České republiky s mírným přesahem přes státní hranici. Na rozdíl od databáze ZABAGED/1 nekončí na státní hranici, ale zobrazuje ještě několik kilometrů široké pásmo sousedních států. Zajímavé srovnání obou vektorových databází provedl Vodňanský (1998).
VTOPÚ Dobruška nabízí rovněž méně podrobnou databázi - DMÚ-200. Podkladem tohoto díla je topografická mapa TM100, jejíž obsah je při převodu generalizován pro měřítko 1:200000. Polohová přesnost dat je udávána v rozmezí 40 m - 80 m, ostatní parametry jsou obdobné jako u DMÚ-25.
K dispozici jsou rovněž rastrové ekvivalenty topografických map RETM-25, RETM-50, RETM-100, RETM-200, RETM-500 a RETM-1MIL. Tyto barevné bezešvé rastrové mapy jsou distribuovány v souřadnicových systémech S-JTSK, S-42 i WGS 84 standardně ve formátu BMP a TIFF.
Poslední skupinou jsou digitální produkty komerčních firem. Na trhu již zavedeným produktem je geografická databáze ArcČR 500 společnosti ARCDATA Praha, s.r.o. Tato databáze vznikla ve spolupráci s ČÚZK, neboť jejím podkladem se stala Fyzickozeměpisná mapa 1:500000. Obsah databáze je rozdělen do 3 skupin - na základní geografické prvky, administrativní členění a rozšiřující tématickou náplň. Většina prvků je doplněna základními atributy, jejichž strukturu a naplnění můžeme vyčíst z přehledného popisu geografické databáze. U některých objektů nalezneme rovněž základní statistické údaje (např. počet obyvatel u obcí). Mezi rozšiřujícími informacemi nalezneme síť zeměpisných souřadnic, klady mapových listů státních a vojenských mapových děl, ale také například DMT, stínování terénu či stínovaný barevný reliéf. V aktualizované verzi, která je distribuována již od roku 1999, jsou doplněny nově vymezené kraje (VÚSC), aktualizováno územně správní členění, silniční síť či doplněny hraniční přechody. K vrstvám sídel, základních územních jednotek, výškových bodů a vodních toků a ploch jsou nově doplněny popisy, usnadňující práci s databází. Data jsou poskytována ve formátech ArcInfo coverage, ESRI shapefile, ArcInfo GRID a TIFF. Získat data můžete v souřadnicových systémech S-JTSK či S-42 nebo v zeměpisných souřadnicích (!) - v původní verzi byly polohy vztaženy ke Krasovského elipsoidu, v aktualizované verzi k elipsoidu WGS84. Při volbě této databáze je dobré mít na paměti, že polohová přesnost zdrojové mapy nesnese přísnější kritéria.
Další zdroje vycházejí z produkce významných kartografických vydavatelství. S rastrovými mapami měřítek 1:100000 a menších společnosti Geodézie ČS, a.s. se setkáme ve vlastním produktu Geobáze distribuovaném na CD-ROM. Rastrové mapy zlínského vydavatelství Shocart s.r.o. v měřítcích 1:50000 a 1:200000 uvádí na trh společnost T-Mapy spol. s r.o. Brněnská společnost CSMap s.r.o. nabízí vektorová data silniční a železniční sítě, a dále data sídel ve formě jejich plošných areálů, uliční sítě příp. adresních bodů.
Tento trh doplňují rastrové či vektorové plány velkého počtu významnějších sídel z produkce hned několika komerčních společností.

Katastrální data

Pro určité typy GIS aplikací jsou nezbytnými údaji data Katastru nemovitostí, které vyjadřují a popisují vlastnické vztahy k nemovitostem. Tato data v gesci ČÚZK jsou z jednotlivých katastrálních úřadů centralizována v ZÚ, kde je možné je získat. Katastrální data jsou uložena ve 3 formách:

• rastrová podoba SGI
• vektorová podoba SGI
• databáze SPI

Soubor geodetických informací (SGI) může být k dispozici v analogové, rastrové či vektorové podobě. Mezi rastrové patří soubory map bývalého pozemkového katastru, které pokrývají cca 70% území státu a bylo nutné je transformovat metodou identických bodů z Cassini-Soldnerova zobrazení do S-JTSK, a rastrové soubory současných katastrálních map. Vektorizací map měřítek 1:1000 resp. 1:2000 vznikají digitální katastrální mapy (DKM), jejichž převod by měl být dokončen podle původního harmonogramu v roce 2006. V případě obnovy katastrálního operátu novým mapováním vzniknou tzv. DKM*. Rastrová data se předávají ve formátu CIT s rozlišením 400 dpi - 1000 dpi, vektorová pak ve výměnném formátu DKM. Všechna data jsou lokalizována v souřadnicovém systému S-JTSK.
Soubor popisných informací (SPI), jehož digitalizace byla již dokončena, je uložen v Centrální databázi katastru nemovitostí ČR spravované a ZÚ. Zde se soustřeďují celostátně údaje SPI KN uložené a vedené prvotně ve 112 lokálních databázích katastrálních úřadů a jejich detašovaných pracovišť. Centrální databáze je udržovaná v souladu s prvotními daty lokálních databází pravidelnou aktualizací s dvoutýdenní periodou. V SPI jsou uloženy údaje o katastrálních územích, údaje o parcelách, údaje o vlastnících a jiných oprávněných osobách a podrobnější údaje o právních vztazích k nemovitostem. Údaje lze získat formou hromadných výstupů, které se provádějí vždy po celých katastrálních územích, nejvýše však pro celý okres.

Tématická oborová data

Jedná se zejména o data o přírodních zdrojích, která jsou pořizována odbornými, zpravidla státními či státem zřizovanými institucemi při správě jednotlivých oblastí.
Existují zde dva druhy účelových tématických map, které pokrývají území České republiky daty zdrojového měřítka 1:50000. Prvním dílem je vodohospodářská mapa, kterou pořídil a udržuje Výzkumný ústav vodohospodářský TGM. Druhým pak je digitální soubor geologických map z produkce Českého geologického ústavu.
Zřejmě nejvýznamnějším počinem v této oblasti je CD s názvem GEOČR 500, které obsahuje soubor dat vztahující se ke geologickým vědám v měřítku 1:500000. Na CD najdeme mapy topografické, výškopisné, geologické, minerálních vod, metalogenetické, radiometrické či gravimetrické, jakož i satelitní. Mapy přestavují unikátní kolekci rozsáhlého množství měření a dat získaných pozemním, satelitním a leteckých průzkumem. Toto dílo je věnováno památce významného geofyzika Viktora Höschla a bylo vydáno za podpory Ministerstva životního prostředí Českým geologickým ústavem. Na jeho vytvoření se podílely následující organizace - Geofyzika, a.s., GISAT, PICODAS Praha, s.r.o., Zeměměřický úřad a ARCDATA PRAHA, s.r.o.
Správci dalších tématických dat jsou zejména Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo dopravy a spojů a jejich resortní organizace. Geologická data spravují Geofond ČR a ČGÚ, ekologická data Český ekologický ústav (ČEÚ), dobývací prostory Český báňský úřad (ČBÚ), lesnická data Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) a Lesy České republiky, s.p., silniční údaje Silniční databanka v Ostravě, archeologická naleziště Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Typická měřítka zpracování dat se pohybují v rozmezí 1:500000 až 1:50000, podrobnější data jsou zpracovávána především v rámci konkrétních územně omezených projektů. Mezi speciální projekty patří například Krajinotvorné programy, zpracované Ministerstvem životního prostředí. Ucelený přehled o zpracovaných datech v rámci tohoto resortu podává vydaný GIS katalog MŽP.

Registry

Jedná se o negrafická data s nepřímou lokalizací sloužící pro jednoznačnou identifikaci objektů prostorových i neprostorových dat. Stěžejní roli zde hraje územně identifikační registr (UIR). Ten se skládá ze tří částí: UIR-ZSJ, UIR-UVP a UIR-ADR. První z nich je udržován Ministerstvem pro místní rozvoj, další dva pak Ministerstvem práce a sociálních věcí. UIR základních sídelních jednotek obsahuje číselníky okresů, obcí, částí obce a městských částí. UIR ulic a veřejných prostranství je nahrazován registrem UIR-ADR, který již obsahuje identifikaci stavebních objektů. UIR adres nezačleňuje žádné osobní údaje o jednotlivcích ani organizacích a je plně k dispozici veřejnosti. Kromě číselníků UIR-ZSJ a UIR-UVP obsahuje číselník stavebních objektů, číselník adres, dále pak číselník PSČ a dodávacích pošt spravovaných Českou poštou a číselník pražských obvodů z databáze ČSÚ.
Dalším registrem, z něhož lze získat databázové údaje, je administrativní registr ekonomických subjektů (ARES) udržovaný Ministerstvem financí. Jeho součástí jsou následující registry: obchodní rejstřík (OR), registr živnostenského podnikání (RŽP), statistický registr ekonomických subjektů (RES), registr plátců DPH (DPH) a registr plátců spotřební daně.
Příkladem dalšího registru je Centrální registr občanů (CEO), který však obsahuje osobní údaje a je určen pouze pro vnitřní potřebu vybraných státních institucí.

Statistické údaje (cenzální data)

Statistické údaje jako negrafická data jsou velmi důležitým datovým zdrojem pro analýzy o stavu a trendech vývoje určitých sledovaných jevů a procesů v území. Ve spojení s geografickými daty je možné tyto výsledky velmi přehledně a adresně prezentovat. Základním zdrojem statistických dat je Český statistický úřad (ČSÚ). Jako dobře využitelná statistická data pro prezentaci a přehled o zájmové oblasti mohou sloužit deskriptory NUTS II pro regiony NUTS II, databáze KROK pro kraje a okresy či databáze MOS pro obce, ve kterých najdeme pro sledované území stovky ukazatelů. Základními sledovanými tématy jsou demografie, hospodářství, (ne)zaměstnanost, daňová výtěžnost, doprava a komunikace a další.
Významným zdrojem statistických údajů se stane připravované Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhne na přelomu února a března letošního roku.

Digitální modely terénu (DMT)

Pro celou řadu GIS aplikací v oblasti životního prostředí, zemědělství, vodního a lesního hospodářství, ale i v oblasti dopravy a telekomunikací je nezbytným předpokladem pro realizaci analýz podrobná znalost reliéfu krajiny. Za tímto účelem jsou zpracovávány digitální modely terénu, které mohou být rastrové (model GRID) nebo vektorové (model TIN). Pro jejich přípravu se používají vrstevnice existujících mapových děl, výšková bodová pole, linie hřbetnic a údolnic, areály vodních ploch a zlomové linie, nebo stereoskopické dvojice leteckých či družicových snímků.
Uživatel si může vybrat z několika produktů nabízených na našem trhu. Největším producentem DMT je VTOPÚ Dobruška, která připravil několik kvalitativně odlišných rastrových modelů. Prvním na trh uvedeným produktem je digitální model reliéfu pod názvem DMR-1. Jedná se o homogenní bodové pole výškových bodů, kde jeden bod reprezentuje průměrnou výšku území o velikosti 1 km × 1 km. Zdrojem dat je topografická mapa. Data jsou poskytována v souřadnicových systémech S-JTSK, S-42 i WGS 84 ve tvaru ASCII. Tento model byl dále zpřesněn zahuštěním bodového pole na velikost základní buňky 500 m × 500 m a je označen DMR-1.5. Nejpřesnějším modelem v této řadě je DMR-2, jehož velikost základní buňky představuje čtverec o hraně 100 metrů. Na rozdíl od předchozích modelů jsou data distribuována v binárním tvaru.
Potenciálním zdrojem pro vytvoření DMT jsou vektorové databáze DMÚ-25 a ZABAGED/1, jejichž součástí jsou rovněž vrstevnice s přidělenou nadmořskou výškou. V případě DMÚ-25 jsou zdrojem dat vrstevnice po 5 m z map TM25, ZABAGED/1 využívá vrstevnic ze ZM10 s ekvidistancí 2 m nebo 5 m. Vojenské dílo je celoplošně dokončeno, u civilního jsou ještě v některých lokalitách vrstevnicím přidělovány atributy.
Obdobu vojenského DMR-2 nabízí rovněž brněnská firma CSMap s.r.o., která model s prostorovým rozlišením 100 m × 100 m distribuuje pod názvem DMR 2 ve formátu MapInfo.
Zajímavá je rovněž nabídka hradecké společnosti T-Mapy spol. s r.o., která uvádí na trh výškopisná data z mapového díla zlínského vydavatelství Shocart s.r.o. Zdrojem dat jsou vrstevnice s podrobností měřítka 1:50000. Společně s vektorovými vrstevnicemi ve formátu ArcInfo coverage či ESRI shapefile je standardně dodáván DMT s prostorovým rozlišením 40 metrů ve formátu ArcInfo GRID či ve tvaru ASCII. V případě potřeby je možné objednat vygenerování podrobnějších či méně podrobných modelů. Zcela samostatně je možné získat data stínovaného reliéfu ve formátu TIFF. Všechna data jsou poskytována v souřadnicových systémech S-JTSK, S-42 i WGS 84.

Souřadnicové systémy

Zatím ještě není zcela běžnou vlastností GIS systémů a prohlížeček geografických dat, aby byly schopny zobrazovat soumístně data v rozdílných souřadnicových systémech. Proto je vhodné souřadnicové lokalizaci dat věnovat pozornost. V České republice jsou nejužívanějšími souřadnicovými systémy již několikrát zmiňované S-JTSK, S-42 a WGS 84. V státním sektoru (tedy i SMD) se téměř výhradně používá Křovákova soustava S-JTSK (souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální), která pro převod zeměpisných souřadnic na rovinné používá Besselův elipsoid. Naopak základním systémem pro vojenské účely je souřadnicový systém S-42, který však pracuje s elipsoidem Krasovského. Systém WGS 84 (světový geodetický referenční systém 1984), celosvětově užívaný pro navigaci přístroji GPS, pak pracuje s elipsoidem WGS84. Pro převod zeměpisných souřadnic na rovinné používá tento systém nejčastěji zobrazení Universal Transverse Mercator (UTM). Gauss-Krügerovo zobrazení je velmi blízké zobrazení UTM, proto se předpokládá, že v blízké budoucnosti přejde vojenský sektor v rámci začlenění do struktur NATO standardně na systém WGS 84.
Data jsou mezi souřadnicovými systémy navzájem převoditelná, avšak ne vždy zcela bez ztráty informace (např. převzorkování rastrových dat), případně polohové přesnosti. Důležité je si uvědomit, že zeměpisné souřadnice jsou vždy vázány k určitému elipsoidu. V praxi to znamená, že tatáž hodnota zeměpisných souřadnic pro výše uvedené elipsoidy bude představovat tři rozdílné body v terénu, či jinak řečeno - jednomu zvolenému místu v terénu budou přiřazeny navzájem různé hodnoty zeměpisných souřadnic pro každý ze zvolených souřadnicových systémů.

Závěr

Máte-li na konci tohoto příspěvku pocit, že s geografickými daty v České republice to vypadá jako na arabském tržišti, pak nevěšte hlavu. Faktem je, že dostupná geografická data pokrývají velmi široké spektrum aktivit, kde je možné s výhodou GIS systémy využít, a není vždy snadné se správně rozhodnout. K větší učesanosti současné nabídky dat na našem trhu se snaží přispět svými aktivitami Česká asociace pro geoinformace (CAGI), a to zejména v oblasti datových standardů a metadat. Pakliže si nejste jisti, která data jsou pro Vás ta pravá, pak se důvěrou obraťte na poradenské firmy či správce jednotlivých datových sad.

Literatura

Anonym (1999): GEOČR 500, Arcrevue, 1, 16
Horák, J. (1998): Zpracování dat v GIS, skriptum VŠB-TU Ostrava
Martinec, Z.: Databáze DMÚ 25 - struktura datové báze, VTOPÚ, Dobruška
Vodňanský, J. (1998): Je libo státní digitální mapu, Geoinfo, 1, 3, 28-32