Kolik lidí tady bydlí? - aneb demografie v Hradci Králové

Ing. Jan Kamenický
T-MAPY spol.s.r.o.
Nezvalova 850
500 02 Hradec Králové
Tel.:+420 49 5513335, Fax:+420 49 5513371
E-mail: jaka@tmapy.cz

Úvod

Každá obec má svůj registr obyvatel, každá obec má svoji mapu čísel popisných. Často je obojí v digitální podobě, která přímo provokuje k vzájemnému propojení a následné vizualizaci výsledků analýz. Každý dům tak může vyprávět řečí názornou a rozmanitou o počtu lidí a jejich stáří, pohlaví a jiných zajímavých vlastnostech. Od sumarizace vlastností obyvatel dle jednotlivých adres je už jen krůček k tomu, aby nám podobným grafickým jazykem o sobě leccos prozradily jakékoliv územní celky definované ze zákona, vyhlášek, a nebo jen z čiré rozpustilosti nás uživatelů GIS. A tak se vedle pohledu na domy, vyrostlé do výšky mrakodrapů, na základě počtu bydlících osob můžeme kochat tématickým mapováním urbanistických obvodů, či gridem, který nám rozřezal město "na tisíce kusů" a posléze se zabarvil jako hudrající krocan podle toho, kolik ve kterém čtverečku přibylo (a nebo spíše ubylo) lidí.
Kolik nás je? Jaké je sociální složení obyvatel města ? Jaká je migrace obyvatel města? Kde bydlí kolik lidí? Toto jsou otázky, na které v době realizace geografického informačního systému Města Hradec Králové nebylo těžké odpovědět. Základem pro vyhodnocení těchto dotazů byla vybudovaná bohatá aktuální datová základna, která poskytla údaje pro zpracování analýz populace v kontextu obecné, migrační i sociální demografie.

Software a data

Celý projekt demografie byl zpracován v programu ArcView GIS, kde základní geografickou jednotku tvořila správní hranice Města Hradce Králové, členěná dále na pravidelnou čtvercovou síť o rozměrech 100 x 100m, vkreslenou do kladů mapových listů měřítka 1 : 5000. Další základní bilanční jednotku pro řešení demografických analýz představovaly urbanistické obvody. Hlavním zdrojem databázové základny byl registr obyvatel s číslem adresy, datem narození, pohlavím, rodinným stavem (svobodní, manželé, vdovci, rozvedení), národnostní příslušností a ostatními údaji. V projektu je užita historie dat registru obyvatel od vzniku registru, tedy od roku 1993 v půlročním intervalu do června 2001. Základním propojovacím prostředkem mezi geografickou a databázovou částí je číslo adresy, které tvoří i základní identifikátor tématu obydlených budov.

Domy

Rozložení sociálních skupin (svobodní, rozvedení, vdovci, manželé) a počet mužů a žen, vztažených na obydlené budovy Města Hradce Králové v podobě výsečových diagramů byla první podoba vyhotovené analýzy, která obrazně znázorňovala stav populace v obydlených budovách na území města. Ke každé budově je dále možno připojit graf, znázorňující dynamiku osídlení jednotlivých budov od roku 1993 do současnosti.

Čtvercová síť

Hlavním požadavkem však bylo plošné rozložení hustoty obyvatel na území města. Pro tento účel byla vyhotovena čtvercová síť. Pomocí prostorové analýzy byl proveden průnik bodového tématu budov s touto čtvercovou sítí, čímž byl získán počet obyvatel v jednom čtverci, toto téma bylo následně vygradováno podle počtu obyvatel do barevné škály, čímž byl získán přehled o rozložení osídlení města. Tento stav byl pořízen k prosinci 2000 a je aktualizován vždy v půlročních intervalech. Podobným způsobem bylo vypracováno i rozložení hustoty obyvatelstva podle věkových skupin, rozdělených do tří základních kategorií, a to:

• předproduktivní věk (0-14 let)
• produktivní věk (15-60 let)
• poprodukrivní věk (61 let a více)

Urbanistické obvody

Další plošnou jednotkou pro analýzy osídlení města se staly urbanistické obvody. V nich byl opět pomocí prostorové analýzy spočítán a zobrazen celkový počet obyvatel a pomocí připojených grafů znázorněn vývoj celkového počtu obyvatel v jednotlivých urbanistických obvodech od roku 1993 do roku 2001.
Index vývoje počtu obyvatel (podíl hodnot počtu obyvatel v roce 2000 a v roce 1993) byl vyhodnocen opět nad plošnou jednotkou urbanistických obvodů. Výsledek procesu byl graficky barevně vystupňován pro urbanistické obvody podle velikosti podílu, čímž byl získán dokonalý přehled o přesunu populace po celém území města.
V projektu demografie byla využita i 3D analýza, pomocí které byla znázorněna fiktivní výška obydlených budov na základě počtu obyvatel, žijících v jednotlivých domech. Tímto se město Hradec Králové stalo městem "mrakodrapů", které svojí výškou upozorňují na jejich vysokou obydlenost.

Spádové obvody základních škol

Neméně zajímavou část projektu tvořila naplněnost spádových obvodů základních škol dětmi předškolního věku (6 let). V jednotlivých školních obvodech byl prostorovou analýzou získán počet dětí, které půjdou v září do 1.tříd. Tento počet byl porovnán s nabízenou kapacitou a dále přepočten na procento naplnění 1. tříd. Téma bylo procentuelně vygradováno do barevné škály, ve které je možno porovnat přetíženost některých školních obvodů. Na základě této analýzy je možno připravovat preventivní kroky před zahájením nového školního roku (například provést změnu spádových obvodů či upozornit ředitele škol na nastalou situaci).

Město - současnost a budoucnost

Jak to vlastně s populací města Hradce Králové vypadá?
Současný stav věkového složení obyvatel nejlépe znázorní strom života, který zobrazuje počty mužů a žen zastoupených v jednotlivých věkových kategoriích (0-105 let) k prosinci roku 2000.
Stejně jako v celé České republice dochází i v Hradci Králové k úbytku obyvatel. Trend ve věkovém složení obyvatelstva je postupné stárnutí populace. Dochází ke snižování počtu narozených dětí a naopak k prodlužování délky života. Tento vývoj se i názorně promítl do problematiky školství - snížení počtu budoucích žáků oproti kapacitám škol. Ani půlroční aktualizace projektu demografie nenasvědčuje, že by se stávající pokles obyvatelstva začal měnit.
To vše nám alespoň říkají data, která ve svém registru vede Magistrát města Hradce Králové. Dá se tomu všemu ale věřit? Bylo by jistě zajímavé porovnat data z registrů, která si vede Policie ČR a nebo Okresní správa sociálního zabezpečení. To ale bohužel (nebo bohudík?) díky platným právním úpravám jistě nebude možné, stejně tak to asi dopadne i s daty ve sčítání lidu. A tak se musí Magistrát spolehnout zase sám na sebe a svůj registr obyvatel, o který se stará tak, aby mu mohl důvěřovat více než kterémukoliv jinému. Ale i tak je k dispozici velmi cenný materiál, který při netradičních zadáních nabídl, a v budoucnu bude stále nabízet, nové netradiční pohledy.